Jdi na obsah Jdi na menu
 


Olšina v Novolhotském lese

19. 10. 2007

 

Olšina v Novolhotském lese

 

Přírodní památka

 

Katastrální území : Černá v Pošumaví

 

Výměra : 55,00 ha
Nadmořská výška : 733 - 766 m
Vyhlášeno : 1992

 

Chráněné území je tvořeno podmáčeným lesem a vlhkými loukami v lesním komplexu 1 km jihovýchodně od osady Plánička, 3,5 km jihovýchodně od obce Černá v Pošumaví. Důvodem ochrany je rozsáhlý soubor přirozených smrkových olšin (okú - s vývojovými stadii) na prameništích a podél drobných vodních toků a rašelinných lučních společenstev s charakteristickou floristickou skladbou.

 

 

Chráněné území leží v rozsáhlé ploché terénní depresi, v níž pramení několik drobných pravostranných přítoků Lukavického potoka. Horninovým podkladem je biotitická a sillimanit-biotitická pararula (Moldanubikum).

 

V jižní části se v minulosti velmi extenzivně borkovala rašelina, po skončení těžby vznikly vlhké rašelinné louky, které však dlouhodobým neobhospodařováním a odvodněním provedeným v 80. letech 20. století značně degradovaly.

 

Jádrem chráněného území jsou velmi přirozené smrkové olšiny (Piceo-Alnetum), vyvinuté především na soustavě plošných rašelinných pramenišť, obklopené mozaikou polopřirozených lesních porostů charakteru podmáčených smrčin (Mastigobryo-Piceetum) a kulturních převážně smrkových porostů. Podél drobných potoků přecházejí smrkové olšiny plynule do úzkých pruhů podhorských olšových luhů (Arunco-Alnetum glutinosae). Ve stromovém patru olšin převládá olše lepkavá (Alnus glutinosa), hojně je přimíšen smrk ztepilý (Picea abies), vtroušena je bříza pýřitá (Betula pubescens). Keřový podrost tvoří mladé olšové nárosty s příměsí krušiny olšové (Frangula alnus), místy i vrby popelavé (Salix cinerea). V bylinném patru jsou v jarním aspektu nápadné blatouch bahenní horský (Caltha palustris subsp. laeta) a sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), dále zde rostou kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), violka bahenní (Viola palustris), starček potoční (Tephroseris crispa), čarovník alpský (Circaea alpina), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), škarda bahenní (Crepis paludosa), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), o. šedavá (C. canescens), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), kuklík potoční (Geum rivale), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), na světlinách se vzácně vyskytují i prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a pleška stopkatá (Willemetia stipitata). Podmáčené smrčiny se vyznačují bohatým mechovým patrem s dominujícím rašeliníkem Girgensohnovým (Sphagnum girgensohnii) a hojnou játrovkou rohozcem trojlaločným (Bazzania trilobata) a výskytem dřípatky horské (Soldanella montana). V jižní části území je bezlesá plocha s mozaikou společenstev svazů Caricion fuscae, Calthion a Molinion, která však jsou silně degradovaná částečným odvodněním a dlouhodobým neobhospodařováním. Nacházejí se zde menší ostrůvky mokřadních vrbových křovin (Salicion cinereae) s výskytem vrby popelavé, v. ušaté (Salix aurita) a v. pětimužné (S. pentandra) a několik rozptýlených, zčásti též odvodněných, menších porostů rašelinných březin (Betulion pubescentis). Zajímavá je zdejší fauna brouků jejímž významným prvkem je drabčík Euryporus picipes, vzácný podhorský druh vázaný na přirozené lokality s bohatým mechovým patrem. V tůních na prameništi se rozmnožuje skokan hnědý (Rana temporaria). K dominantním ptačím druhům patří pěnkava obecná (Fringilla coelebs), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), sýkora uhelníček (Parus ater), králíček obecný (Regulus regulus) a pěvuška modrá (Prunella modularis). Hnízdí zde také datel černý (Dryocopus martius) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes).

 

 

 

 

 

 

 

 

 Zpravodaj Obce Černá v Pošumaví - ing.Záhora 2004

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář