Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pláničský rybník

6. 10. 2007

 

 

 

 

Pláničský rybník

 

Přírodní rezervace

 

Katastrální území : Černá v Pošumaví, Světlík

 

Výměra : 15,17 ha.
Nadmořská výška : 750 – 757 m
Vyhlášeno : 1996

 

Chráněné území tvoří Pláničský rybník (jiným názvem Velký Kozí) a přilehlý Malý Kozí rybník, ležící v horní části údolí Lukavického potoka, 1,5 km východně od osady Plánička, 3,5 km východojihovýchodně od obce Černá v Pošumaví.

 

Pláničský rybník je menší, relativně hluboký průtočný rybník ležící v přirozené kotlině na soutoku tří pramenných potoků, je odvodňován směrem k jihu Lukavickým potokem do Lipenské přehradní nádrže.S a SZ přítok rybníka přitékají z oblasti hojného výskytu vložek krystalických vápenců v okolí Muckova. Vysoká hráz rybníka (cca 5 m) je asi 300 m dlouhá. JV břeh poměrně strmě klesá do rybníka, ostatní břehy jsou povlovnější, SZ břeh tvoří relativně plochá výtopa, několik metrů nad její úrovní leží malý, ze tří stran ohrázovaný rybníček.

 

Pláničský rybník je využíván k extenzivnímu chovu ryb. Nasazuje se převážně jednoletý kapr, lín a maréna.

 

Díky hloubce a dlouhodobému extenzivnímu hospodaření došlo k vývoji a stabilizaci cenných vodních a mokřadních fytocenóz.

 

V polovině 80-tých let však byla západní část rybníka poměrně razantně vyhrnuta a byla tak likvidována bohatá litorální vegetace, zazemňující postupně tuto část rybníka. Vyhrnutý materiál byl zformován do tří mohutných deponií souběžných se SZ pobřežím rybníka, na nichž se vytvořila nežádoucí silně ruderální vegetace s převahou kopřivy.

 

Po odbahnění zůstaly zachovány jen úzké lemy litorálních rákosin (Scirpetum lacustris, Typhetum latifoliae, Sparganietum erecti), téměř však vymizely původně rozsáhlé porosty přesličky poříční (Equisetetum fluviatilis), zcela byly zničeny porosty ostřice dvoumužné (Caricetum diandrae) v severozápadní části rybniční výtopy a zachovány zůstaly jen fragmenty běžnějšího společenstva s ostřicí zobánkatou (Caricetum rostratae). V hlubších částech rybníka dosud přetrvávají cenná společenstva vzplývavých vodních makrofyt svazu Nymphaeion albae. Nacházejí se zde roztroušené porosty leknínu bělostného (Nymphaea candida) v asociaci Potamo natantis-Nymphaeetum candidae a v severozápadní části rybníka je soustředěn výskyt stulíku malého (Nuphar pumila) v charakteristicky vyvinutém společenstvu Nupharetum pumilae. V pobřežní části se lokálně vyskytuje i ďáblík bahenní (Calla palustris), ve společenstvech ponořených velkolistých rdestů (Magnopotamion) rostou rdest světlý (Potamogeton lucens) a r. kadeřavý (P. crispus), v roztroušených porostech úzkolistých rdestů (Parvopotamion) roste rdest tupolistý (P. obtusifolius) a vzácně r. ostrolistý (P. acutifolius). Podél severozápadního přítoku je vyvinut menší porost potoční olšiny (Arunco-Alnetum glutinosae) s přechody ke smrkové olšině (Piceo-Alnetum). V horním malém rybníčku v severozápadní části území zůstala zachována společenstva vzplývavých rostlin mělkých stojatých vod (Batrachion aquatilis) s výskytem lakušníku vodního (Batrachium aquatile). Do chráněného území je zahrnuta i přirozená mezofytní louka na severovýchodním břehu rybníka s mozaikou společenstev svazů Polygono-Trisetion a Molinion, v nichž rostou např. starček potoční (Tephroseris crispa), zvonečník černý (Phyteuma nigrum), pcháč různolistý (Cirsium helenioides), hadí kořen větší (Bistorta major), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), čertkus luční (Succisa pratensis), ostřice stinná (Carex umbrosa).

 

Z hlediska fauny je zajímavý výskyt dosti vzácného příživnického mravence Formicoxenus nitidulus v hnízdech mravence lesního (Formica rufa). Žijí tu méně běžné vodní ploštice – hladinatka Microvelia reticulata a vodoměrka Hydrometra gracilenta. Významným prvkem fauny dvoukřídlých je poměrně nápadná hrbilka Spiniphora maculata. V rezervaci se rozmnožuje ropucha obecná (Bufo bufo) a čolek horský (Triturus alpestris). Hnízdí zde běžné druhy vodních ptáků, např. kachna divoká (Anas platyrhynchos) a polák chocholačka (Aythya fuligula).

 

Lokalita je nejvýše položeným místem výskytu rozmnožování skokana zeleného (Rana esculenta synklepton) v ČR, vysoce pravděpodobné je též rozmnožování Ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria). Byl též zjištěn podzimní výskyt ledňáčka říčního (Alcedo atthis).

 

 

 

Pozn.: Vybráno z databáze NPŠ a CHKOŠ – latinské názvy jednotlivých rostlin a živočichů jsou v každém odbornějším článku nutné a potřebné, což jistě čtenáři našeho Zpravodaje pochopí.

 

                                                                                   Ing.František Záhora - 2004

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář