Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zastavení v Pláničce.

4. 10. 2007

 

Na skok do našich osad.

 

 

 

            V předposlední části putování po našich osadách se zastavíme v -  Pláničce.

 

V březnovém Zpravodaji v článku Neznámí rodáci jsem již stručně nastínil dějiny „pláničské rychty“. Její vznik se datuje do roku 1530, kdy po rozdělení území mezi Zlatou Korunu a Vyšší Brod, připadla právě Vyššímu Brodu ves „lesní rychta“ Plánička / Planleser Waldgericht/.

            Až do roku 1918 byla Plánička jen Klein-Planles nebo jen Planles. I v Ottově slovníku naučném je dána dohromady s ostatními pod heslem „Pláně“.

            Plánička je jediná z našich osad, která se dělí na dvě části – Plánička a Plánička-hájenka. Dřívější obyvatelstvo se živilo především prací v lese, později muži pracovali převážně v tuhových dolech.

            Plánička nebyla ovšem vždy jen nějakou malou osadou. Jeden statistický údaj uvádí, že Plánička měla v roce 1939 celkem 214 obyvatel. Dnes už se obyvatelé dají spočítat na prstech jedné ruky a všichni žijí v části Plánička – hájenka. Druhá část osady je nyní stoprocentně osadou chatařskou. Ze stálých obyvatel si pamatuji pouze manžele Juročkovi  (pan Juraj Juročko byl mimochodem přímým účastníkem Slovenského národního povstání).

            Plánička – hájenka, jak je možno odvodit z názvu, byla po většinu času sídlem lesáků, hajných, revírníků a dalších představitelů a ochránců „lesního práva“.Byla sídlem polesí a lesních správ, které zde byly jeden čas i dvě vedle sebe.

            Lesáci jsou lidé navyklí i drsnějšímu způsobu života, který přináší celoživotní pohyb po lese a proto ani nejsou nespokojeni s tím, že v osadě není nejen žádný obchod, ale dokonce sem nezajíždí ani pojízdná prodejna.

V posledním období zde však vybudoval krumlovský občan a podnikatel na místě zchátralé budovy, tzv.Kortišoviny, moderní restauraci a penzion, což je i propagace Pláničky.

            V nedalekém okolí v katastru Pláničky je ovšem zachovalá příroda, což v rámci ekologické aktivity přineslo vznik přírodní rezervace „Pláničský rybník“ i reservace „ Olšina v Novolhotském lese“.

            Občané na Pláničce, kteří jsou dnes stálými obyvateli pokračují v tradici hajných nebo jejich rodinných příslušníků, nejsou nikterak nároční a na svůj dosavadní život, který prožili v této naší osadě, si nestěžují.Snad jedině ta silnice do osady by si i podle mého soudu, zasloužila nový asfaltový povrch.

 

 Článek do Zpravodaje Obce Černá v Pošumaví z r. 2007  - F.Z.

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář