Jdi na obsah Jdi na menu
 


Genius z Hůrky

12. 11. 2008

Genius z Hůrky.

Osobnost Adalberta Stiftera, slavného básníka Šumavy a hornoplánského rodáka, není určitě nutné nikomu představovat. Ovšem ten, kdo se již podrobněji nezabývá historií našeho regionu, stěží narazí na dalšího Stiftera, který sice není tak slavný, ale naší úctu a obdiv si zaslouží. Při zkoumání dějinných událostí v Horní Plané i v Černé v Pošumaví se setkáme se jménem Franze Stiftera, po chalupě řečeného Wirt-Franzl, který zcela jedinečným a vyčerpávajícím způsobem sepsal v roce 1861 historii vesnice Hůrka, dílo dodnes nepřekonané a bez konkurence.V jeho stylu pak pokračoval jeho žák a obdivovatel Wenzel Weiss. Zajímavé je na tom ovšem to, že Franz Stifter vychodil pouze obecnou školu, ničím se nevyučil, a přesto byl ve své době považován za nejvzdělanější osobu v obci. Jeho prapraprasynovec Gustav Stifter se o něm zmiňuje jako o pravém všeumělovi. Nejenže psal, ale též vyřezával ze dřeva a tesal z kamene, působil jako malíř, hodinář, knihvazač i lidový léčitel. Ve své knihovně měl více než dvěstě knih, což byl počet na venkovského člověka naprosto enormní. Opatřil si rovněž atlas, kde bylo 100 map a své znalosti a vědomosti předával jiným, stejně smýšlejícím mužům ve vsi.Knihy si sám vázal, stejně tak vázal knihy i ve školní knihovně. Jeho nejvýznačnějším dílem byla stavba místní kaple v Hůrce. K ní si vyhotovil stavební plány a celou stavbu řídil. Uvniř kaple stál jím vlastnoručně vyřezávaný oltář,zařídil malbu oltářního obrazu i křížové cesty, vytvořil i kostelní jesličky. Skládal písně a motlitby, vedl náboženská cvičení, dokonce přepracoval i text lidové hry o Třech králích, navrhl pro ní kostýmy a pod jeho vedením se hra nacvičovala. Na postavený most přes Jelmský potok vlastnoručně vytesal kamennou sochu sv. Jana Nepomuckého. Zhotovil dokonce hodiny, které vedle času ukazovaly i postavení Měsíce, všechno propočítal, nakreslil a vyřezal ze dřeva. Franz Stifter měl přitom život velmi ztížený. Jako desetiletý chlapec skočil prý z trámu stodoly na holý mlat a těžce si poranil kyčelní kloub, což způsobilo, že pak celý život kulhal. Jeho vada se ještě více zhoršila, když byl později napaden rozzuřeným býkem, už nikdy pak nebyl práce schopný a podle tehdejšího nepsaného zákona se nesměl ani oženit. Tento „hůrecký genius“, lidově nazývaný „hospodský Franta“, zemřel v roce 1872 a letos bychom si mohli připomenout 205 let od jeho narození. 11.11.2008

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář