Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ještě k Mnichovské dohodě

 

Mnichovskou dohodu podepsali před 75 lety
Prožíváme období, které před 75 lety bylo pro naší republiku tragické, neboť diktát Mnichovské dohody o postoupení československého území Německu znamenal konec demokracie a značně usnadnil naplňování Hitlerových plánů o ovládnutí světa. Navíc dohoda znamenala faktický začátek druhé světové války.
V roce 2002 vyšla monografie PhDr. Milana Sládka pod názvem Němci v Čechách, kde mimo jiné najdeme prohlášení Adolfa Hitlera z roku 1932 v tomto znění: „Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně... Češi musí opustit střední Evropu.“
Od roku 1933, kdy se Hitler stal říšským kancléřem, bylo Československo ve stálém nebezpečí expanze z německé strany, což se stupňovalo zejména, když byla uzavřena v roce 1935 dohoda o vzájemné pomoci se Sovětským svazem. Především bylo zdůrazňováno, že jsou pošlapávána práva národnostních menšin, což prezident Beneš důrazně odmítal s tím, že jde čistě o vnitřní záležitost Československa.
Sudetoněmecká strana to však takto neviděla a snažila se rozeštvávat vzájemné soužití Němců a Čechů v pohraničí, kde dosavadní spolupráce byla do této doby na dobré úrovni. Proslul tím především stranický vůdce Konrad Henlein, který svými projevy úplně nainfikoval téměř všechny Němce, takže i ti Češi, kteří byli vzájemnými přáteli, si najednou nemohli být jisti životem. Češi museli z pohraničních oblastí utíkat do vnitrozemí, aby zachránili holý život.
Celé září 1938 bylo předzvěstí toho, že situace v československém pohraničí se podstatně změní. Po jednání Hitlera s vládami Anglie a Francie tyto vyzvaly 19. září československou vládu, aby odstoupila pohraniční oblasti s více než 50 procenty německého obyvatelstva Německu. Československá vláda toto ultimátum odmítla a 23. září vyhlásila všeobecnou mobilizaci.
Kronikář obce Bližná popisuje události tohoto období: „Byla nařízena všeobecná mobilizace mužů do 40 let a mobilizace koní, které museli být dne 25. září v pět hodin ráno odvedeni do Kamenného Újezda. Přestaly vycházet noviny, byl vydán všeobecný zákaz střelby pro myslivce.
Dne 26. září večer musely být odevzdány na četnickou stanici veškeré rozhlasové přijímače. Obíhalo mnoho nesmyslných fám o to víc živených na dobu beze zpráv.
V mnoha zemědělských usedlostech stála práce pro nedostatek pracovních sil, protože mnoho mladých lidí uteklo do Rakouska. Zásobování potravinami fungovalo velice špatně.
Po mnoha úzkostlivých dnech bylo oznámeno uzavření Mnichovské dohody a toto bylo přijato obyvatelstvem s velkým ulehčením!
Dne 30. září opustila poslední česká vojska asi 50 mužů a jedno auto se ženisty naše území. Pro vstup německé branné moci byly domy vyzdobeny květinami a byly postaveny triumfální oblouky.
Dne 1. října čekalo obyvatelstvo marně na příchod německých vojáků, kteří přišli teprve den na to v půl druhé odpoledne.
První bylo auto s tlampači a filmovací kamerou, potom projeli motocyklisté, kteří jeli rychle dál. A pak následovala nekonečná řada všech druhů vojsk. Letadla až po 30 kusech přelétávala v uzavřených formacích, krásně seřazená, naší obec. Bylo vidět všechny moderní zbraně a přístroje.
Na okraji cest byly okamžitě položeny telefonní kabely a tabulemi bylo oznámeno, že se jezdí vpravo.“
I z další části kronikářského zápisu vyzařuje nadšení a radost nad tím, že toto území je konečně pod německou ochranou. Pro německé občany znamenala Mnichovská dohoda pravý opak toho, co pro Čechy.
Českokrumlovský deník: 11. 10.2013