Jdi na obsah Jdi na menu
 


Květnové osvobození Československa při pohledu do kalendáře

Květnové osvobození Československa při pohledu do kalendáře

Do významného květnového dne sice zbývá ještě celý měsíc, věrný čtenář a dopisovatel Českokrumlovského deníku však už nyní připravil zajímavý a netradiční článek o dnu osvobození Československa.

V souvislosti s blížícím se významným výročím ukončení bojů II. světové války a osvobozením Československa, objeví se zcela jistě ve všech sdělovacích prostředcích nepřeberné množství článků, vzpomínek, úvah, fotografií a dalšího, tímto výročím se zabývajícího, materiálu. Ani já nechci být výjimkou a nějakým článkem o době před 70 lety v obci Černá v Pošumaví, též přispěji.

Momentálně mě však zaujala situace kolem toho, jak to vlastně bylo s dnem ukončení války a pozdějším státním svátkem. V letošním kalendáři vidíme u data 8. května napsáno Den vítězství, ale jak to vlastně bylo od počátku?

Konec války skončil v Evropě kapitulací německých vojsk. Ta vstoupila v platnost 8. května ve 23.01 hodin letního středoevropského času, což odpovídalo jedné minutě po půlnoci dne 9. května moskevského času.

První německá kapitulace se ovšem odehrála již v časných ranních hodinách 7. května ve štábu generála Eisenhowera, proto chtěl ministerský předseda Churchill vyhlásit Dnem vítězství již 7. květen. Stalin ovšem nesouhlasil, protože akt podepsal neznámý sovětský generál, a tak se kapitulační akt opakoval za účasti všech mocností a jejich nejvyšších představitelů. Ve většině vítězných a osvobozených států se pak Dnem vítězství vyhlásil 8. květen a v zemích bývalého Sovětského svazu, stejně jako u nás, to byl 9. květen.

Jenomže hned tak rychle to nebylo. V prvních poválečných letech nebyl v Československu konec války ani státním svátkem, ani nijak významným dnem. Politici se nemohli shodnout na tom, který den je vhodnější, prezident Beneš dokonce požadoval slavit jako Den osvobození počátek pražského povstání 5. května 1945. Jiní požadovali jako protiváhu k Benešovu návrhu zakotvit 9. květen, který se slaví v Sovětském svazu, další zase 8. květen.

Ke shodě a kompromisu však nedošlo, a tak ve vládním návrhu zákona O úpravě svátkového práva v roce 1946 byl vlastně konec II. světové války opomenut. Teprve až v roce 1951 byl schválen zákon o státním svátku a 9. květen stanoven jako Den osvobození Československa Sovětskou armádou. Takto se pak slavil téměř čtyřicet let.

Po roce 1990 začali noví demokraticky zvolení poslanci měnit systém státních svátků, a tak se stal 9. květen Dnem osvobození od fašismu. Hned zanedlouho současný prezident a tehdejší poslanec Miloš Zeman navrhl změnit nejen název svátku, ale i datum, kterým bychom se začlenily mezi ostatní evropské státy. Jeho návrh však neprošel, předložil jej však znovu příští rok a uspěl.

Po dlouhé a vzrušené debatě ve Federálním shromáždění byl nakonec vyhlášen státním svátkem 8. květen Den osvobození od fašizmu. Po rozdělení Československa byl na Slovensku přijat zákon, kterým se 8. máj Den víťazstva nad fašizmom stal pouze památným dnem.

V roce 2000 byl novým zákonem o státních svátcích název změněn na 8. květen Den osvobození. Za další čtyři roky byl název svátku opět změněn, a to na 8. květen Den vítězství.

Dnes se již téměř nikdo nepozastavuje na datu ani názvu tohoto významného svátku, přesto je však stále mnoho příznivců, kteří argumentují s historickou realitou, že Praha byla osvobozena až 9. května a stanovení změny státního svátku je přepisováním historie.

10.4.2015