Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obecnímu domu nový kabát k narozeninám

Obecnímu domu v Černé nový kabát k narozeninám

Zastupitelé obce Černá v Pošumaví se dohodli, že letos pořídí budově Obecního domu hřejivé oblečení a slušivou pokrývku.

Vyčlenili k tomu požadovanou finanční částku a za přispění příslušného dotačního programu se stavba hned začátkem roku rozjela. Sídlo obecního úřadu to již potřebovalo a mimo to, lze zateplení budovy a výměnu střešní krytiny považovat za jakýsi dárek ke 110. výročí začátku výstavby budovy, již tehdy označené popisným číslem 46 a 100. výročí ukončení a předání stavby k užívání.

Připomeňme si nyní historii výstavby a dalšího průběhu tehdy i dosud potřebného obecního domu.

V listopadu 1905 proběhla na schůzi obecního zastupitelstva rozprava o potřebě výstavby obecního domu, neboť do té doby se úřadovalo většinou v bytě zvoleného rychtáře.

Tehdejší krumlovský stavitel Bublík předložil plán výstavby s rozpočtem nákladů 32 600 Korun, zastupitelé jej přijali a rozhodli navíc, v rámci pokrytí nákladů, o zavedení pivního poplatku.

Pozemek zakoupili 5. prosince od občana Weisse, byla to luční parcela o výměře 300 čtverečních sáhů celkem za 2000 Korun.

V lednu 1906 byl projednán plán a rozpočet celé stavby podle pana Bublíka ve výši 36 950 Korun. Dne 4. března pak byla stavba předána zednickému a tesařskému mistrovi Franzovi Mayerovi z Horní Plané. Ten po schválení ještě během roku 1907 vystavěl k budově, podle svého náčrtu, stáj a kolnu.

Dne 5. října 1909 proběhlo první vyúčtování stavby ve výši 44 213 Korun, v čemž nebyla ještě započítána řemeslnická práce na hospodářských budovách, oplocení zahrady a kanalizace.

Závěrečné vyúčtování za celou stavbu obecního domu i s příslušenstvím proběhlo 19. března 1910 a činilo přesně 56 226 Korun a 56 haléřů.

V době výstavby byl v roce 1907 zaveden do budovy vodovod, který byl napojen na společný vodovod za úhradu jedné dvacetiny, tj. 2000 Korun. Elektrické osvětlení bylo do budovy zavedeno až v roce 1925 nákladem 3 756 Korun.

Výstavbou obecního domu byla též vyřešena otázka bytů pro lékaře a četnictvo. Tehdejšímu Dr. Freierslebenu bylo pronajato celé patro za roční nájem 500 Korun. Četnictvo pak dostalo dva pokoje v přízemí, kuchyň a příslušenství za nájem 260 Korun ročně.

V ostatních místnostech byly umístěny: dveře č. 18 obecní kancelář; č. 19 obecní sluha a č.7 obecní vězení.

Doktoři i četničtí strážmistři se postupem let měnili, byty bývaly přiděleny i dalším, např. zaměstnanci dráhy Gebauerovi, poštmistrovi Cirhanovi, učiteli Johannu Wagnerovi. Zvyšovaly se i nájmy, četnictvo z původních 260 Korun v roce 1907 platilo v roce 1919 už 350 Korun, v roce 1926 to bylo 900 Kč a v roce 1931 již 2000 Kč.

Od roku 1931 až do konce války neexistují bohužel žádné záznamy o budově, stejně tak po roce 1945. Budova však jistojistě sloužila i v tomto období svému původnímu účelu.

Až do roku 1990 zde sídlil Místní národní výbor, po něm Obecní úřad. Byla zde až do sedmdesátých let rovněž stanice Veřejné bezpečnosti.

Během dalšího období byla provedena rekonstrukce vnitřku, vznikla obřadní síň a prostory pro další zaměstnance, včetně úseku služeb MNV. Vznikly i archivní a skladové prostory, změnil se systém vytápění, jedna bytová jednotka však od padesátých let zůstávala vždy pro tajemníka MNV a jeho rodinu.

Největší rekonstrukce byla provedena v roce 1977, kdy se na určitou dobu přestěhoval celý MNV do turistické ubytovny. Nová fasáda Obecního domu byla pak provedena i v létech 1986 a 2003.

V souvislosti s výstavbou nové silnice bylo upraveno i okolí budovy, nové parkoviště, v rámci protihlukového opatření bylo vyměněno 10 dřevěných oken a 21. září 2006 uveden do provozu bankomat.

 2. Květen 2015