Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pohled do historie:Jak šel život na Milné

Pohled do historie: Jak šel život na Milné

Milná je malá vesnice, osada Městyse Frymburk, která se rozkládá v bezprostřední blízkosti Lipenské přehrady. Spojení sem je po silnici číslo 163, jak od Frymburka, tak od Černé v Pošumaví, osada leží asi tak uprostřed.

Zhruba před čtyřiceti lety jsem se dostal do těchto míst, kde jsem pak profesně strávil více jak 20 let. Poznal jsem zdejší krajinu a její zákoutí, poznal jsem i mnohdy nelehkou práci lidí, překonávajících časté rozmary matky přírody.

Jelikož se v současné době trochu věnuji historii, dovolím si svou orientaci, která je víceméně zaměřena na historii Černé v Pošumaví a okolí, přenést na katastr frymburský.

Ohledně původní historie je zpočátku nutno uvést, že vše již bylo zdokumentováno, především zásluhou Františka Schussera.

Samotná Milná je úplně prvně připomínána roku 1373, kde se uvádí pod názvem „silva et Milna“, čili něco jako les u Milné. O šest let později již rožmberský urbář uvádí název „Milna at Frymburk“, tedy Milná u Frymburka.

Podle českého označení poznáváme, že původní osídlení bylo české a teprve až po husitských válkách přichází do obce německy hovořící obyvatelé. Místní jméno bylo v češtině nejprve vyslovováno jako něco mylného, pochybného, klamného a nejistého. Ve druhé polovině 16. století bylo místní jméno volně přeloženo jako Mlynářov.

Co se týče alternativních názvů obce, uvádí Historický lexikon obcí z roku 2005 postupně názvy Mühlnet, Milnet, Mühlnöth, Mühlnöd a Milná. V letech 1850 až 1920 byla Milná samostatnou obcí, v letech 1921 až 1930 spadala pod obec Wagetschlag (Svatonina Lhota) a od roku 1950 patří pod obec Frymburk. V roce 1910 spadala pod soudní okres Vyšší Brod, panství Rožmberk, fara Frymburk. Tehdy měla 11 domů a 71 obyvatel, nejvíce obyvatel (120) měla v roce 1862.

Vesnice byla převážně zemědělská, generace sedláků s pevnou vazbou na půdu svých gruntů si v těchto méně příznivých pošumavských podmínkách zajišťovala obživu. Jejich selské zkušenosti jim přinášely vědomí, že je především potřeba citlivě přistupovat k přírodě, jejíž zákonitosti si postupně osvojili dlouhodobým pozorováním.

Po odsunu sudetských Němců, z nichž většina byla dobrými a zkušenými hospodáři, se s novým osídlením ocitl rolnický stav znovu na samém začátku.

Osídlenci, přicházející pod příslibem získání vlastní půdy a možnosti hospodaření, nemají často dostatek znalostí a zkušeností se sedlačinou, nehledě na to, že v krátké době o svůj příděl zase přijdou. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství z roku 1946 se začínají zakládat Horská pastvinářská družstva (HPD) , která zakládají v pohraničí vnitrozemské okresy.

Jedním z nich bylo i HPD Kovářov, kam spadala i Milná. Ve Frymburku se v roce 1949 zakládá Jednotné zemědělské družstvo (JZD) a o rok později i Československý státní statek. Jedním z oddělení statku byl i Kovářov, pod něhož patřila také Milná. Jenomže výsledky hospodaření, stejně tak jako u JZD, jsou nevalné a tak k 1. únoru 1951 je Statek Frymburk zrušen.

To již byl u sousedů v Černé v Pošumaví k 1. lednu 1951 založen nový Státní statek, k němuž vedle Želnavy, Světlíka a částí statků Český Krumlov, přešel i bývalý Statek Frymburk. Statek Černá pak přebírá v roce 1958 dosud živořící JZD Frymburk. Milná je tedy součástí Státního statku Černá v Pošumaví.

Jenomže život je tvořen i neustálými delimitacemi, a tak v roce 1960 vzniká opět Státní statek Frymburk, kam přechází i Milná a spolu s Blatnou, Frymburkem, Přední Výtoní a Slupečnou se stává součástí tohoto nového statku.

Milná, kde je dlouholetým vedoucím Drahoslav Beneš, dosahuje postupně dobrých hospodářských výsledků, především v živočišné výrobě. Při další delimitaci k 1. lednu 1976, kdy se sloučí Statek Černá v Pošumaví se statkem Frymburk, slučuje se i samostatná Milná s hospodářstvím Frymburk v jeden celek.

Od roku 1982 je Milná opět samostatným provozem, což pokračuje i dále od ledna 1991, kdy je provozem státního podniku Statek Frymburk a vedoucím je jmenován František Vlach, dosavadní agronom Statku Frymburk.

Hospodaří se sice dále, ale vše již směřuje k postupnému omezování výroby. Na pořadu dne je vydávání restitučních nároků a především příprava privatizace podniku. Provoz Milná byl připraven jako první, a jelikož privatizační záměr na provoz podal soukromý zájemce, byl mu privatizační komisí Ministerstva zemědělství schválen. Od 1. května 1993 se tak mohla zemědělská výroba na Milná znovu rozvíjet.

Nově vzniklá firma, která určitý čas pokračovala v dosavadním systému hospodaření, začala postupně obnovovat mechanizační vybavení, veškerou svou orientaci přenesla na odchov masného skotu a postupně získala certifikát ekologické farmy. Začala se zabývat revitalizací krajiny a dodržováním enviromentálních zásad, postupně provedla rekonstrukci a výstavbu devíti nových, moderních stájí, postavila v místě bioplynovou stanici a úplně nedávno vystavěla novou administrativní budovu v šumavském stylu.

Úspěšné hospodaření rodinné ekologické firmy, vzhled intravilánu a péče o okolní krajinu, to vše přineslo klady celé osadě Milná.

Je však potřeba zmínit se i o další rodinné firmě, která vznikla v roce 1999 a svou výrobou různých váz, mís, svícnů, číší, květin a různých dekorací navázala na tradici starých českých sklářů.

Doufám, že obyvatelé Milné jsou se svou vesničkou spokojeni a že případné problémy i úspěchy mohou prodiskutovat v dřevěné chatce u rybníčka uprostřed osady. Mimochodem, rybníček na návsi je již několik let svědkem klání mnoha rybářů, nejen místních, kteří se snaží ulovit co nejvíce ryb ve 24 hodinovém lovení.

Českokrumlovský deník: Pátek, 16. Leden 2015