Jdi na obsah Jdi na menu
 


Železniční nádraží Černá v Pošumaví

 

Železniční nádraží Černá v Pošumaví
Zalistujeme-li v jakémkoliv turistickém průvodci nebo prospektu, které představují obec Černou v Pošumaví, vždy tam najdeme, že v obci je železniční zastávka a že tedy obec má pravidelné vlakové spojení s okolním světem.
Nikomu z návštěvníků přijíždějících na nádraží Černá v Pošumaví to nepřijde zvláštní, zvykli jsme si i my obyvatelé obce, a přitom je to však poněkud jinak.
Hranice katastrálního území obce Černá v Pošumaví prochází za mostem těsně před začátkem osady Hůrka a ještě před samotným nádražím a téměř kopíruje trať až k rybníku Olšina. Znamená to tedy, že vlakové nádraží a železniční zastávka Černá v Pošumaví se nachází již na území města Horní Planá.
Nádraží si však zachovalo i po 112 letech svůj původní název a my „Čerňáci“ jsme na to náležitě hrdí. Připomeňme si nyní, jak to vše bylo od samého počátku.
Jak uvádí dostupné prameny, místo, kde bylo postaveno nádraží, se původně nazývalo Sosnový les. V samé blízkosti, v oblasti, kde se dnes nachází takzvané Malé Lipno, se rozkládaly Schwarzenberské tuhové závody, které byly právě koncem 19. století významným a mohutně prosperujícím podnikem. Měly vybudovánu vlastní vnitropodnikovou úzkokolejnou železniční trať na převážení tuhy, rašeliny, dřeva a dalších materiálů.
Proto již delší čas byl z jejich strany zájem o vybudování určitého překladiště, které by zaručovalo lepší spojení se světem a tím možnosti zvýšení vývozu suroviny.
I z jejich podnětu se v roce 1872 konala pochůzka trati budoucí železnice z Českých Budějovic přes Český Krumlov do Strážného. V roce 1873 začaly vyměřovací práce a 30. srpna 1884 bylo ke stavbě železnice z Budějovic do Želnavy uděleno stavební povolení.
Dne 23. srpna 1890 byl pak proveden slavnostní výkop a 19. listopadu 1891, na jmeniny císařovny Alžběty, byla otevřena trať z Budějovic do Kájova.
Další úsek trati z Kájova do Želnavy byl zprovozněn 3. července 1892, kdy bylo i slavnostně otevřeno nové nádraží pod názvem Schwarzbach Hůrky. Mimo nádraží a tuhové doly zde vlastně nic nebylo, ale v následujících letech zde vyrostlo deset nových budov, včetně hostince a obchodu.
Název Schwarzbach byl dominantní především kvůli tuhovým závodům, které měly již světový ohlas, ale i z hlediska přifaření celého sídliště k Černé.
Železniční stanice se stala důležitou nakládací stanicí na této želnavské trati. V důsledku výstavby lipenské přehradní nádrže musela být trať v úseku od tehdejší stanice Černá Hůrka do Horní Plané přeložena na levý břeh Vltavy.
Vlak ze stanice Černá Hůrka vyjel po nové trati 20. dubna 1958. V následujících letech se ustálil název železniční stanice na Černá v Pošumaví.
Zajímavostí může být i to, že ze stanice Černá Hůrka měla vést železniční přípojka podél Vltavy do Dolní Vltavice a dále pak k Aigenu a k připojení na dráhu do Lince.
O tom rozhodla po dlouhých vyměřováních rakouská vláda, jenomže vypukla první světová válka, která stavbě zabránila.
V současném, nejnovějším období, zase rozhodla „krajská vláda“ v Českých Budějovicích, že k nádraží Černá v Pošumaví bude připojena trať šumavské lokálky, která propojí trať z Lipna, přes Frymburk a Černou ve směru jak na Volary, tak Český Krumlov a České Budějovice.
Obyvatelé obce Černá v Pošumaví však nebyli k tomuto návrhu nikterak vstřícní, ba dokonce protestovali slovně, písemně i soudně.
I když se zatím vše jeví jako prohra, doufejme, že naši potomci nebudou muset ve svých zápisech a kronikách psát zprávy o výstavbě této „ šumavské“ trati.
Českokrumlovský deník: Středa, 15. Leden 2014
===========================================================================