Jdi na obsah Jdi na menu
 


20 let rodinné farmy u Lipna

 

Dvacet let rodinné farmy u Lipna
 
Milná je malá vesnička, vlastně osada městyse Frymburk, rozkládající se v bezprostřední blízkosti Lipenské vodní nádrže. Zdejší zemědělství má dlouholetou tradici, generace sedláků s pevnou vazbou na půdu svých gruntů si v těchto poměrně nepříznivých pošumavských podmínkách zajišťovala obživu. Jejich selské zkušenosti jim přinášely vědomí, že je především třeba přistupovat citlivě k přírodě, jejíž zákonitosti si osvojili dlouholetým pozorováním.
Po odsunu německých obyvatel, z nichž většina byla dobrými a zkušenými hospodáři, se s novým osídlením ocitl rolnický stav na samém začátku. Z tohoto stavu se během dalších let, přes mnohé problémy vymanil a zemědělství, dále již kolektivní a státní, začalo postupně prosperovat. Po roce 1989 však všechno směřovalo, zejména v pohraničních oblastech, k rychlému zániku a pomoci mohl jen ten, kdo měl v úmyslu udržet dosavadní trend, případně jej dále zdokonalovat a vylepšovat. Jedním z nich byl Ing. Václav Valenta, CSc., který se celý život věnoval zemědělství, byl odborníkem v živočišné výrobě a znal dokonale tento kraj. V období privatizace podal privatizační projekt na provoz Milná, Statku Frymburk s. p., a byl úspěšný. Bylo to v květnu roku 1993. Vzápětí založil firmu Farma Milná, s. r. o., a se svou dcerou se stali spolumajiteli. V letošním roce si tato rodinná firma připomíná 20 let svého trvání.
Prioritou masný skot
Samotné začátky ovšem nebyly nijak jednoduché. Určitou dobu se vyrábělo všechno, tak jak bylo předtím zvykem, tedy obilniny, řepka a další plodiny a vedle masa bylo hlavním produktem i mléko. Postupně se začala výroba měnit. Upustilo se od pěstování všech plodin a orientace se soustředila především na chov masného skotu a zabezpečení krmivové základny pro jeho výživu.
Přesto ještě dalších 14 let farma produkovala mléko a dosahovala velice dobrých výsledků, což bylo jistě i vlivem křížení českého strakatého plemene s holštýnským skotem, neboť kříženky měly velmi dobré užitkové parametry. Produkci mléka ukončili na farmě v roce 2007, kdy dosáhli průměrné užitkovosti 7182 l na dojnici, přičemž měli ve stádě i řadu krav s laktací 8000 až 9000 l mléka. V té době se ovšem dostávali do problémů se zabezpečením výživy, neboť v daných pěstitelských podmínkách nebylo možné pěstovat kukuřici, takže byli v neustálém deficitu s energií. Rozhodujícím faktorem bylo i to, že farma vstoupila v roce 2000 do ekologického zemědělství, čím došlo k omezení spotřeby konvenčních krmiv, jejichž představitelem je právě kukuřice.
Souběžně s tím se na farmě rozvinul odchov masného skotu, na což se farma orientovala již od roku 1996. Jako základ bylo zvoleno plemeno aberdeen angus (AA) černé barvy a červenostrakaté jalovice se začaly s těmito býky křížit. Kromě toho se na farmě choval i skot AA Red (červené zbarvení). Promyšlenou koncepcí začali křížit AA Red s masným simentálem i plemenem limousin, částečně i masný simentál s limousinem. Farma nakupuje již řadu let velmi kvalitní plemenné býky, které v testovacím období dosáhli vynikajících výsledků. V roce 2012 chovali na farmě 19 špičkových býků plemene aberdeen angus a simentál.
Základem jsou menší stáda
V počátku se v pastevních areálech nacházelo 60 až 80 krav. Kolem roku 2002 se však stáda rozčlenila na menší celky s 35 kravami, telaty a plemenným býkem. Nízký počet zvířat ve stádech má řadu výhod: méně zatěžují krajinu, o jednotlivých zvířatech je přehled, stáda jsou vyrovnaná a dosahuje se vyšší natality i dlouhověkosti krav.
Původní pastevní areály se opravovaly, bylo však třeba postupně budovat nové, což farma zajišťovala odlesňováním bývalé zemědělské půdy a jejím navracením do koloběhu výroby. V této fázi výstavby nových pastevních areálů dokázala farma využít i dotační tituly, čímž postupně  vzniklo 18 pastevních areálů, v nichž je umístěno 26 stád s celkovým počtem přes 1300 kusů skotu.
V pastevních areálech zůstávala zvířata i v zimním období, kde jim byla vytvořena zimoviště v chráněných výběžcích lesa a v blízkosti umístěna i krmiště. Přestože se skotu dostávalo pravidelné péče, přece jen nastal problém zajistit všechny potřebné podmínky pro svobodný vývoj zvířat (welfare), zejména ve vlhkém jarním období. V drsnějších zimách bylo obtížnější zajistit včasnou dopravu krmiva, nehledě na vyšší spotřebu pohonných hmot i na to, že zimoviště, která na farmě zabírala 92 ha ploch, byla prakticky znehodnocena. Tyto důvody vedly k tomu, že se majitelé rozhodli pustit se do rekonstrukce stávajících stájí a objektů živočišné výroby, které tak umožní přes zimu ustájit většinu zvířat. Jako ekologická farma musí umožnit zvířatům chovat se naprosto přirozeně, být v pohodě a netrpět v období nepříznivých povětrnostních šumavských podmínek.
Největší investiční akce
Farma Milná, s. r. o., hospodaří v současné době na ploše 1800 ha zemědělské půdy v obvodu tří obcí a v devíti katastrálních územích. Hlavní aktivity soustředí do provozů Milná, Malšín a Muckov, kde se nachází osm objektů živočišné výroby, z nichž sedm bylo rekonstruováno. Vzhledem k záměru rozšířit stavy masného skotu se investované vlastní finanční prostředky, které činí vedle poskytnutých dotací padesát procent, dlouhodobě vyplatí.
Rekonstrukce původních objektů živočišné výroby probíhala v létech 2009 až 2011. Nákladem 43 mil. Kč byl vybudován kompletní areál sedmi stájí s kapacitou 600 krav a 500 telat. Akce probíhala ve dvou etapách: nejprve se rekonstruovaly stáje v Milné a Muckově a s nimi i senážní žlab a ve druhé etapě se rekonstruovala stáj v Malšíně. Všechny původně vazné systémy byly přestavěny na volné boxové ustájení se zachováním volného pobytu skotu, který má přístup i k venkovním zastřešeným krmištím. Ve vnitřních individuálních boxech se používá systém hluboké podestýlky. Pro telata jsou vyčleněny samostatné prostory a jsou zde i kotce pro krávy s těžšími porody, případně s poporodními komplikacemi a nemocná zvířata. Stavby nejsou zateplené, ze stran od krmiště jsou však chráněny roletami. Zrekonstruované stavby vykazují známky vysoké kvality jak z hlediska potřeby zvířat, tak i ekologické a estetické stránky.
Po rekonstrukcích stájí, které znamenají další nárůst stavu skotu, zůstávají na Farmě Milná, s. r. o., stále přebytky objemné píce na ploše kolem 400 ha. Aby tato plocha byla účelně využita, přebytky objemných krmiv se zužitkují v bioplynové stanici. Ta se také začala v roce 2012 stavět, ročně spotřebuje 7000 t biomasy při výkonu 250 kWh. Vedlejším produktem bude asi 7000 t digestátu, kterým se budou hnojit pozemky na farmě. Celá výstavba fermentační stanice zahrnuje rovněž tři plata na senážovanou trávu a chlévskou mrvu. Stavba byla uvedena k 15. dubnu 2013 do zkušebního provozu, její celkové náklady činily 42 mil. Kč včetně nákupu nové technologie kompletní sklízecí linky.
Vhodné odvětví pro podmínky Šumavy
Farma Milná s. r. o. hospodaří v současné době na pozemcích 23, dnes většinou již zaniklých osad, kde se rozvíjelo zemědělství minimálně 650 let. Dnešní hospodaření farmy naplňuje původní poslání Šumavy a z mnohastrukturálního zemědělství se selektuje na trvalé travní porosty a odchov masného skotu, který se u nás postupně zabydluje zejména v drsnějších přírodních podmínkách. Farma Milná zvolila cestu postupného zvyšování zatížení skotem po vzoru sousedních zemí Rakouska a Bavorska. Jejím cílem je dostat se na 90 dobytčích jednotek (DJ) na 100 ha půdy, v současnosti je zatížení 57 DJ/100 ha, přitom výstavbou bioplynové stanice se spotřebuje objemná píce v hodnotě 40 DJ. Vyšší zatížení znamená i vyšší tržby, což nadále udržuje dnešní poměrně vysokou rentabilitu a rozvoj. Strategickým záměrem farmy je i nadále umístit veškerý skot přes zimní období v moderních stájích, neboť většina současných plemen a kříženců již nemá odolné vlastnosti původních plemen chovaných v prérijních podmínkách USA a Kanady.
Vedle své hlavní výroby vlastní firma rovněž 24 ha lesů, odlesňujedříve zemědělsky využívané plochy, věnuje se rybničnímu hospodaření a provozuje ve dvou honitbách myslivost.
To vše v souhrnu znamená vysokou náročnost na investiční zatížení nejen u výstavby stájí, ale i při nákupu nových technologických linek, zpevňování komunikací i intravilánu živočišných středisek. Vysoké tržby, rentabilita, efektivita a rozvoj celé farmy a současně kulturní prostředí i péče o všechny zaměstnance, to je prvořadý úkol Farmy Milná, s. r. o., i v dalších létech zemědělského, ekologického hospodaření v této části Šumavy.
Ing. František Záhora,
Černá v Pošumaví
 
 
Popis pod foto
1. Ing. Václav Valenta, zakladatel firmy, spolumajitel a ředitel   Foto František Záhora
2. Jedna z rekonstruovaných stájí v na Malšíně      Foto František Záhora
3. Stádo jalovic na pastvině v Muckově
4. Na farmě využívají téměř dvacet kvalitních plemenných býků     Foto František Záhora
5. Farma Milná investuje nemalé finanční prostředky také do moderních sklizňových technologií     Foto František Záhora
6. Doplňkovým odvětvím je na farmě také chov koní     Foto František Záhora
 

 

beze-jmena.jpg

beze-jmena-1.jpg